… k Vašim dotazům sděluji:
- ohledně stropu v režimu „B“ – částečná nezaměstnanost (např. lázně) platí strop 29.000 Kč na jednoho z-nce i v případě vyplacení náhrady mzdy nižší než 100 % průměrného výdělku?nebo se má i strop adekvátně snižovat, tzn. krátit při vyplacení nižší náhrady nebo částečné nezaměstnanosti je v rozsahu části stanovené týdenní pracovní doby?
Strop je nezávislý horní limit výše vyplacené podpory státem zaměstnavateli. Úřad práce bude pouze zkoumat výši náhrady mzdy, kterou zaměstnavatel zaměstnanci vyplatil, včetně odvodů (superhrubá mzda) ne v %, ale v Kč! Bude-li 60 % součtu vyplacené náhrady mzdy a té části zákonných odvodů, která odpovídá výši vyplacené náhrady mzdy, činit méně než 29.000 Kč, vyplatí ÚP ČR zaměstnavateli 60 % součtu skutečně vyplacené náhrady mzdy a té části zákonných odvodů, která odpovídá výši vyplacené náhrady mzdy.
Bude-li 60 % součtu vyplacené náhrady mzdy a té části zákonných odvodů, která odpovídá výši vyplacené náhrady mzdy, činit 29.000 Kč a více, vyplatí ÚP ČR zaměstnavateli 29 000 Kč.
- otázka krácení zanecelý měsíc (typicky březen, kdy začala opatření od 12. dne) – pokud by se měl i tak uplatnit celý strop 29.000 Kč, pak by to platilo i pro případ, kdy pošlu např. draze placeného manažera v lázních na překážky jen na pár dnů?
Metodika jasně říká: Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance činí 29 000,- Kč. Z toho jednoznačně plyne, že za kratší část měsíce se poměrně snižuje.
- pokud jsme v režimu „B“, pak je podmínkou částečná nezaměstnanosti podle § 209 ZP (např. lázně), že alespoň po část pracovní doby je nějaká práce přidělována, jinak řečeno může tento „kurzarbeit“ znamenat v daném měsíci / na daném oddělení také„keine arbeit“ nebo je to vyloučeno? – v předchozí verzi metodiky totiž byla podmínka, že částečná nezaměstnanost znamená nepřidělování práce v rozsahu 20 – 80% stanovené týdenní pracovní doby, to nyní vypadlo …
Odpověď dává sám zákonem použitý pojem „částečná nezaměstnanost“. Ostatně Učebnice pracovního práva, Plzeň 2011, napsaná kolektivem autorů vedených Doc. JUDr. Petrem Hůrkou, PhD., dnes náměstkem ministryně práce a sociálních věcí, na straně 296 ve výkladu této překážky v práci uvádí: „Tato překážka v práci přichází v úvahu pouze u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře. Zaměstnanci však musí být přidělována práce alespoň na část jeho pracovního úvazku.“ Podle metodiky je zaměstnavatel povinen dodržovat zákoník práce, jinak nemá nárok na příspěvek, tj. nesnažil bych se zde hledat skrytou možnost pobírat příspěvek, pokud by práce nebyla přidělována vůbec.
- vztahuje se podmínka „z-nec není ve výpovědní době“jen na výpovědi ze strany z-tele nebo i výpověď ze strany z-nce? … z-nec mohl být k dání výpovědi nepřímo dotlačen.
Je dobré číst pozorně celý článek Programu Antivirus, z něhož plyne, že metodika se týká výpovědi ze strany zaměstnavatele, jinými slovy, kdo se nechá přesvědčit, aby podal výpověď sám, ponese si sám také důsledek v podobě své nezaměstnanosti. Nechápu však, proč by měl zaměstnavatel „nutit“ zaměstnance k výpovědi, když ho snáze může „přinutit“ k dohodě o skončení pracovního poměru , která samozřejmě není spojena s žádnou výpovědní dobou, nebo k čerpání neplaceného volna, jak se to již dnes i děje. Navíc se skončením pracovního poměru se zaměstnancem zbavuje možnosti získat příspěvek státu a udržet si svého zaměstnance pro budoucnost:
- Udržitelnost pracovních míst
Příspěvek se poskytuje výhradně na zaměstnance, kteří jsou v době, kdy zaměstnavatel podává vyúčtování stále jeho zaměstnanci a nebyla jim ke dni podání tohoto vyúčtování dána výpověď, ani nejsou ve výpovědní době, s výjimkou výpovědi dle § 52 písm. g) a h) ZP.
S pozdravem
Vít Samek
