Archivy

Maximální a minimální teplota na pracovišti

Řada z nás se v horkých letních, ale také chladných zimních měsících potýká se stíženými pracovními podmínkami. Jsme vystaveni buď nadměrnému horku nebo nadměrné zimě. Na tuto skutečnost ale naštěstí myslí zákony, které ukládají zaměstnavatelům povinnosti se v takových případech o své zaměstnance postarat. V tomto článku si řekneme, jaká je maximální a minimální povolená teplota na pracovišti a jaké mají zaměstnavatelé dle zákona konkrétní povinnosti.

ZÁKONÍK PRÁCE A NAŘÍZENÍ VLÁDY O TEPLOTĚ NA PRACOVIŠTI
V první řadě je třeba vědět, že každý zaměstnavatel má základní povinnost, a to vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a neustále vyhledávat a zároveň odstraňovat potenciální rizika, za které považujeme samozřejmě také mikroklimatické podmínky, tedy vysoké a nízké teploty na pracovišti.

NÁROK NA OCHRANNÉ NÁPOJE
Další povinností zaměstnavatele je též zajistit přístup k pitné kohoutkové vodě, která může sloužit také pro případ poskytnutí první pomoci zraněné osoby. V případě nevyhovujících mikroklimatických podmínek na pracovišti je zaměstnavatel dle § 104 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce povinen zaměstnancům poskytnou na jeho náklady ochranné nápoje. Více informací o ochranných nápojích a pitném režimu se dozvíte v předchozím článku Pitný režim zaměstnanců a ochranné nápoje na pracovišti. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů a co říká zákon?

SNÍŽENÍ TEPLOTY
I přesto, že povinností zaměstnavatele je, aby v případě velké tepelné zátěže na pracovišti zajistil co nejvíce teplotu snížit a umožnit tak zaměstnancům kvalitní a příznivé mikroklimatické podmínky, v žádném zákoně už není stanoveno, jak konkrétně to má udělat, z čehož plyne, že je to pouze na jeho uvážení a možnostech.

PODMÍNKY PŘI KLIMATIZACI
Pokud se ale na pracovišti nachází klimatizace, je zaměstnavatel povinen dodržovat nařízení vlády, které se touto skutečností zabývá.
V případě používání klimatizace je důležité, aby se dodržoval rozdíl vnějších a vnitřních klimatizovaných teplot, který by neměl překročit rozdíl 5 – 6 °C. Pokud je rozdíl větší, může dojít u náchylnějších osob při přechodu mezi jednotlivými prostředími k nachlazení.
Více informací o přípustných hodnotách nastavení mikroklimatických podmínek pro klimatizované pracoviště třídy I a IIa se dozvíte v tabulce č. 3 v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

RIZIKOVÉ FAKTORY
Konkrétní podmínky pro ochranu zdraví při práci, kde se vyskytují rizikové faktory mikroklimatických podmínek, se zabývá Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví konkrétní podmínky. Posouzení, zda je práce vykonávána v teplotním riziku, nebo ne, se provádí měřením teploty na pracovišti za pomoci kulového teploměru. Zaměstnanci jsou pak též na základě tohoto nařízení zařazeni do jedné z osmi kategorií tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje (fyzická zátěž). Tyto druhy tříd zařazení jsou ale pouze orientační, proto si musí zaměstnavatel dle vlastního uvážení zařadit zaměstnance do vhodné a reálně odpovídající kategorie. Dle těchto tříd se pak určuje pitný režim, střídání práce, přestávky nebo případné zkrácení pracovní doby.

TABULKA DLE TŘÍDY PRÁCE
Tabulku s třídami práce a hodnotami, které souvisejí s rizikovými faktory, které jsou důsledkem nepříznivých mikroklimatických podmínek naleznete v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

MAXIMÁLNÍ POVOLENÁ TEPLOTA NA PRACOVIŠTI
Bavíme-li se o maximální povolené teplotě na pracovišti, které je zařazeno do jedné z osmi uvedených tříd (I, IIa, IIb, IIIa, IIIb, IVa, IVb, V), které se nenachází venku (nevenkovní pracoviště), hodnotí se dodržování přípustných hodnot podle tabulky č. 2 v části A nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

VÝTAH Z TABULKY Č. 2
Třída práce Druh práce Max. teplota
I Vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – kancelářské a administrativní práce apod. 27 °C
IIa Převážně vsedě s lehkou manuální prací rukou a paží – řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod. 26 °C
IIb Řízení nákladního vozidla, traktoru, autobusu, trolejbusu, tramvaje apod. 32 °C
IIIa Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin občas v předklonu nebo vkleče, chůze – údržba strojů, mechanici, obsluha koksové baterie, práce ve stavebnictví apod. 30 °C
IIIb Vstoje s trvalým zapojením obou horních končetin, trupu, chůze, práce ve stavebnictví při tradiční výstavbě, čištění menších odlitků sbíječkou a broušením apod. 26 °C
IVa Práce s rozsáhlou činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce ve stavebnictví, práce s lopatou ve vzpřímené poloze apod. 24 °C
IVb Práce s rozsáhlou a intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – práce na pracovištích hlubinných dolů – ražba, těžba, doprava, práce v lomech apod. 20 °C
V Práce s rozsáhlou a velmi intenzivní činností svalstva trupu, horních i dolních končetin – transport těžkých břemen např. pytlů s cementem, výkopové práce, práce sekerou při těžbě dřeva apod. 20 °C

VÝJIMKU ALE TVOŘÍ TEPLOTNÍ LIMITY U TŘÍD I A IIA
Třída I je práce prováděná vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivitou – nejčastěji se jedná o kancelářské administrativní a laboratorní práce. U této třídy je maximální povolená teplota na pracovišti 27 °C.
Třída IIa je práce prováděná převážně vsedě spojená s lehkou manuální prací rukou a paží – nejčastěji se jedná o řízení osobního vozidla, přesouvání lehkých břemen apod. U této třídy je maximální povolená teplota na pracovišti 26 °C.
Při překročení obou zmiňovaných maximálních teplot ale nedochází k tak vysokému zatížení organizmu, že by to vyžadovalo zvláštní režim nebo poskytnutí ochranného nápoje. Maximální požadované teploty na pracovišti s tímto druhem práce, jsou práce s malým energetickým výdejem, ale zároveň jsou spojené s požadavkem na soustředění. Tuto práci tedy lze provádět bez přijímání větších opatření k ochraně zdraví při práci. Jedná se sice o obtěžující faktor, který může částečně omezit výkonnost práce, avšak nemá tak zásadní a bezprostřední vliv na lidské zdraví. Vliv na zdraví člověka to může mít až tehdy, kdy dojde ke ztrátě jeho tělních tekutin o více jak 1,25 l za osmihodinovou směnu, což u pracovní třídy I nastává až při teplotě 31 °C a u třídy IIa už při teplotě 27 °C.
Opatření k ochraně zdraví zaměstnance je nezbytné poskytnou v případě, že teplota vzduchu na nevenkovním pracovišti přesáhne 36 °C. Pak je nutné zavést režimová a organizační opatření a poskytovat ochranné nápoje.

MINIMÁLNÍ POVOLENÁ TEPLOTA NA PRACOVIŠTI
Co se týče minimální povolené teploty na pracovišti, je zátěž chladem upravena v
•§ 6 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – zabývá se hodnocením zátěže chladem a bližšími požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů
•§ 7 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – zabývá se minimálními opatřeními k ochraně zdraví a bližšími hygienickými požadavky na pracoviště
•§ 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. – zabývá se bližšími podmínkami poskytování ochranných nápojů
V otázkách týkajících se chladných mikroklimatických podmínek tyto zákony řeší především poskytování ochranných pracovních prostředků a oděvů, bezpečnostní přestávky a poskytování ochranných nápojů pro případ zátěže chladem.

Výklad MPSV. Převzatý Kanceláří ČMOSA.

Napsal uživatel ČMOSA dne Čt, 07/26/2018 – 14:54.

ČMOSA

Dnes

  • Neděle 22. prosince 2024
  • Svátek má Šimon
  • Zítra má svátek Vlasta
  • Je 52. týden
381563