Aktuality

Novela zákoníku práce zákon č. 205/2015 Sb.

Dne 17. srpna 2015 v částce 83 Sbírky zákonů ČR po číslem 205/2015 Sb. byla vyhlášena novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, která upravuje zejména problematiku odškodňování pracovních úrazů. Novelou došlo také ke zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který nikdy nenabyl účinnosti. Zákon také nově stanoví způsoby zrušení dohody o provedení práce obdobně jako je tomu v případě dohody o pracovní činnosti. Podle nové právní úpravy odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se budou považovat za veřejně prospěšné právnické osoby, což bude mít pozdější vliv na daňové úlevy těchto subjektů. Dalším pozitivum přinesla tato úprava v podobě příspěvku státu pro odbory a zaměstnavatele na vyjednávání na republikové a krajské úrovni. Tato novela nabyde účinnosti dnem 1. 10. 2015.

Zavedení tzv. kurzarbeitu novelou zákona o zaměstnanosti zákonem č. 203/2015 Sb.

V částce 83 Sbírky zákonů ČR byla vyhlášena pod číslem 203/2015 Sb. také novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která upravuje mimo jiného i zavedení příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu. Toto opatření by mělo zaměstnancům firem, které pro ně dočasně nebudou mít práci, zajistit po dobu výpadku příjem ve výši nejméně 70 % mzdy, zaměstnavatel bude hradit 50 % a stát dalších 20 %. O státní příspěvek bude nutné, aby zaměstnavatel požádal vládu, která bude každou jednotlivou žádost schvalovat. Dále dojde touto novelou také k sjednocení pravidel pro vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Účinnost novely je stanovena od 1. 10. 2015 s výjimkou dvou ustanovení, která nabyla účinnosti již dnem vyhlášení.

Práce přesčas

Problematika práce přesčas je stále aktuální téma. Někteří zaměstnavatelé a to bohužel i v rámci rezortu MO, postupují při nařizování, realizaci a mzdovém (platovém) ohodnocení práce přesčas nesprávně, v rozporu s platnými právními předpisy. V některých případech je tomu tak z neznalosti, ale v řadě případů i zcela vědomě s cílem snižovat náklady vynaložené na práci přesčas a to i za cenu porušení zákoníku práce, popř. dalších obecně závazných právních předpisů. Na mzdu (plat) za práci přesčas je za podmínek stanovených zákonem právní nárok, proto je s podivem, že případné úspory mzdových (platových) prostředků dosažené porušením zákona (např. nařizováním náhradního volna zaměstnancům a nerealizováním dohody s nimi) jsou následně často využívány zcela subjektivně při poskytování odměn vybranému okruhu zaměstnanců.

Kompletní čánek k přečtení naleznete zde. .

Možnost opuštění pracoviště (pracovišť) zaměstnavatele při přestávce na jídlo a oddech

V poslední době se množí dotazy ohledně toho, zda při přestávce na jídlo a oddech lze opustit pracoviště zaměstnavatele. K této problematice lze sdělit následující:
Přestávka na jídlo a oddech je dobou odpočinku, která ve smyslu § 78, odst. 1, písmena b) zákoníku práce není pracovní dobou. Na základě toho se podle § 88 odst. 4, zákoníku práce tato doba nezapočítává do pracovní doby a zaměstnanec nemusí v tuto dobu setrvávat na pracovišti (pracovištích) zaměstnavatele, ani na místě zaměstnavatelem stanoveném. Zaměstnanec musí ovšem dodržet určenou dobu odpočinku (časové vymezení přestávky na jídlo a oddech). Pokud by ale zaměstnavatel požadoval na zaměstnanci setrvání na pracovišti bylo by nezbytné postupovat podle druhé věty § 88 odst. 1 zákoníku práce a tuto dobu započítat v souladu s § 78 odst. 1 písm. a) do pracovní doby.
Za pracoviště pro tyto účely se považuje obvykle to co je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě (v podstatě místo či souhrn míst kde působí zaměstnavatel).
V případě bezpečnostní přestávky může zaměstnanec opustit pracoviště bez souhlasu zaměstnavatele pouze v případě, že se bezpečnostní přestávka časově kryje s přestávkou na jídlo a oddech.

Jan Košta
pracovník K ČMOSA

Horko a ochrana zdraví při práci

Opět tu jsou tropická vedra a v těchto horkých letních dnech je řada z nás na svých pracovištích vystavena nadměrné tepelné zátěži. Nastávají i takové okolnosti, kdy je zaměstnavatel povinen chránit vhodnými opatřeními zdraví zaměstnanců před nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami.
Jednou z možností je například podávání ochranných nápojů, stanovení bezpečnostních přestávek v práci, poskytnutí ochranného oděvu, nebo zkrácení pracovní doby, případně jiným organizačním opatřením, jako je posun pracovní doby. Podmínky stanovuje zákoník práce a například ochranný nápoj se poskytuje, je-li měřením doloženo, že při dané práci dochází u zaměstnance ke ztrátě tekutin potem a dýcháním vyšší než 1,25 litru. Zde je nutno upozornit, že tzv. „kohoutková“ pitná voda se považuje za ochranný nápoj!
Zátěž teplem při práci na nevenkovním pracovišti se hodnotí podle průměrné operativní teploty nebo průměrné výsledné teploty kulového teploměru. Operativní teplotou se rozumí teplota vypočtená jako průměr z jednotlivých měření v průběhu celé osmihodinové nebo delší směny. Hodnocení podle průměrné operativní teploty lze za určitých podmínek nahradit hodnocením podle výsledné teploty kulového teploměru. Na venkovním pracovišti se pak hodnotí tepelná zátěž podle průměrné výsledné teploty kulového teploměru.
Způsob ochrany zdraví před nepříznivými účinky zátěže teplem se liší podle druhu práce, fyzické zátěže s ní spojené a podmínek, v nichž je práce vykonávána. Na základě toho se práce rozdělují do tříd. Pokud jde o třídy I a IIa, což jsou práce vykonávané vsedě nebo převážně vsedě (například administrativní činnost), pak u třídy I vzniká nárok na ochranný nápoj při překročení operativní nebo teploty kulového teploměru 31 °C, u třídy IIa 27 °C. U vyšších tříd (od třídy práce IIIb do V) pak nárok na ochranný nápoj vzniká již při překročení operativní nebo teploty kulového teploměru 16 nebo 15 °C.
Stejně jako rozlišení podle třídy práce se pak liší i druh a množství ochranného nápoje. Ochranný nápoj slouží k tomu, aby byly do organizmu zaměstnance doplněny tekutiny a minerální látky ztracené při práci potem a dýcháním. Hygienický limit pro ztráty tekutin je 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Množství ochranného nápoje se počítá vždy pro celou směnu a odpovídá 70 % skutečné ztráty tekutin. Objem ochranného nápoje se pak pohybuje od necelého 1 litru a výše v návaznosti na skutečně naměřenou teplotu, resp. ztrátu tekutin.
V letním období řada pracovišť využívá klimatizaci a tady je důležité, aby reagovala na vnější tepelné podmínky. Určitě není vhodné, aby klimatizace při venkovních podmínkách kolem 30 °C udržovala vnitřní teploty například na 22 °C. Rozdíl obou teplot by neměl překročit 5, max. 6 °C. Správně navržená a provozovaná klimatizace nezpůsobí žádné zdravotní problémy. Pokud je klimatizace nastavena tak, že je rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou víc než 5 - 6 stupňů, může tento teplotní rozdíl u citlivých jedinců způsobit při přechodu z jednotlivých prostředí nachlazení.
Pokud pracoviště klimatizací nedisponuje, je třeba omezit vliv slunečního záření stíněním prostorů. Asi nejúčinnější jsou venkovní žaluzie, markýzy apod. Pomohou ale i vnitřní žaluzie, rolety i závěsy, ale také stavební stínící prvky, jakými jsou například termální skla, nebo fólie na skla. Účinné je také instalování ventilátoru – stropního nebo stolního.
Problematikou se zabývá nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

Zpracoval dle zdroje z Ministerstva zdravotnictví : Jiří HAHN, SIBP ČMOSA, dne 21.7.2015

Jaké množství tekutin máme v létě vypít?

Voda tvoří podstatnou část lidského těla (u dospělých jedinců cca 60 %); kromě celé řady jiných funkcí pomáhá regulovat tělesnou teplotu a zabraňuje tak přehřívání našeho organizmu (úpal). Množství tekutin, které by měl dospělý jedinec zkonzumovat za běžných klimatických podmínek se nachází v rozmezí 2 (ženy) až 2,5 (muži) litrů tekutin za den, přičemž 80 % tohoto množství by mělo pocházet z nápojů (tj. 1,6 a 2 l).

Celý článek k přečtení zde.

Odmítáme minimální mzdu pod hranicí chudoby - prohlášení Sněmu ČMKOS

ČMKOS požaduje, aby vládní koalice dodržela svůj vlastní závazek obsažený v Programovém prohlášení, že podíl minimální mzdy na průměrné mzdě dosáhne 40 %. Občané ČR v pozici zaměstnanců jsou právě těmi, kteří nejvíce nesou tíži ekonomické transformace. Smyslem minimální mzdy je zabránit pádu zaměstnanců s nejnižšími mzdami do chudoby a zajistit, aby člověk, který pracuje, nebyl závislý na sociálních dávkách.

Kompletní čánek k přečtení naleznete zde.

Poctivost potřebuje doložit - prohlášení Sněmu ČMKOS

ČMKOS rozhodně odmítá záměry politických stran a jejích představitelů, kteří zcela otevřeně prohlašují, že jsou připraveni všemi silami zabránit schválení zákonů, které by měly přispět k omezení daňových úniků a zúžit prostor pro korupci. Jde především o zákon o elektronické evidenci tržeb a zákon o prokazování původu majetku.

Kompletní článek k přečtení zde.

Tlačte na mzdy, jinak Rakousko doženeme až v roce 2115, radí odbory

Pokrytí inflace už nestačí, je třeba agresivněji tlačit na růst mezd. Je o tom přesvědčen předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, který doporučil, aby pracovníci firem v příštím roce trvali na reálném nárůstu mezd o tři až pět procent. Kdyby mzdy rostly současným tempem, ty rakouské by Češi měli až v roce 2115.

Kompletní čánek k přečtení naleznete zde.

Odbory doporučují vyjednávat o růstu mezd reálně o 3 až 5 %

Praha - Odbory doporučují pracovníkům firem vyjednávat pro příští rok se zaměstnavateli o reálném růstu mezd o tři až pět procent. Ve veřejném sektoru budou požadovat přidání o pět procent. Novinářům to řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odboráři budou podle něj usilovat také o zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné pracovníky.

Kompletní čánek k přečtení naleznete zde.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Aktuality